41.den - projekt 365

Divte se, ale je to tak. Dnes jsem se stala modelem! Fotografickým. Spolu s druhou babičkou jsme si pěkně zablbly a pózovaly a pózovaly...., až jsem málem zapomněla na svoji fotku pro 365. Cestou z ateliéru domů jsem vyběhla z auta, oběhla kostelík a bylo hotovo. Příště se polepším, snad.

40.den - projekt 365

Zase jeden z těch krásných, že by už předjarních (?) dnů. Tak jsem to na oběd vzala okolo řeky.

39.den - projekt 365

Tak dnes jsem byla také jen na malé. V popelnici, v kontejneru a pak jsem to vzala obloukem přes kopec a cobydup jsem byla doma.

38.den - projekt 365

Dnes na malé pocházce.

O stehovce

Svoji první stehovku jsem si koupila před čtyřiceti lety. Zpočátku jsme k sobě příliš nepřilnuly (mimo okamžiky, kdy mi přilnula na punčochu a pak jsme to spolu táhly celý den).  Tenkrát mě zdržovala, vyžadujíc důkladnou přípravu, řídíc se heslem dvakrát měř a jednou řízni. Moc si se mnou neužila, v mých sedmnácti jsem si byla jista, že i bez její dopomoci budu mít na sobě večer bezva šatičky z té úžasné látky, co jsem si dopoledne koupila na partiovce.

Později, když jsem rozum brala, vzala jsem na vědomí i její důležitost. Abych předešla nezdarům, doprovázeným hysterií, kdy mé úžasné látečky lítaly ponejprv do kouta a poté končily v koši, požádala jsem ji o spolupráci. A šila jsem s její dopomocí na sebe, na děti, někdy i na muže. Celá léta jsem šila všechno, co bylo doma potřeba. Byla stále se mnou, trpělivá, připravená v šuplíku, až ji budu potřebovat.

Stalo se, že jsem po prababičce podědila velkou plechovou krabici. Byly v ní stovky knoflíků, patentek a háčků, vyšívací bavlnky, jehly, nitě a stehovka. Uložila jsem ji do šuplíku k té mé.

Později jsem podědila šicí stroj po babičce. Šlapací Singrovku, se čtyřmi šuplíčky. V nich byly nůžky, jehly, a mimo jiné stehovka.  I ji jsem uložila.

Šiju, občas ano. Odmotávám metry své staré známé a myslím na obě ženy, které mi zanechaly své poklady. Tvořily, snily, žily a šily.

Ta moje je už tenká, vždyť se mnou šije 41 let. Napadá mě, zda se mi podaří odhalit její běloučkou papírovou špulku.

37.den - projekt 365

Dnes žádné pokusy. Chtěla bych vidět do zahrady, a k tomu potřebuji řidší záclonu. Tak do toho!

36.den - projekt 365

Zkouším....

35.den - projekt 365

Zase podvečer u nás doma.

34.den - projekt 365

Že bych se do toho zas jednou pustila? Asi ano, ale musím být připravena, že záměr a výsledek se naprosto neshodnou:-).

Suchárky s oříšky či mandlemi

500 g hladké mouky,
300 g cukru,
150 g másla,
4 vejce,
ořechy nebo mandle,
vejce na potření.
Na válu se uhňahňá těsto, do kterého vmísí  ořechy či mandle. Upraví se do tvaru veky (2 kusy) a peče na 170 stupňů asi 40 minut.
Teplé se šikmo nakrájí na plátky a dá do trouby dosušit.

Serpette

2 sklenky slunečnicového oleje,
2 sklenky cukru,
2 sklenky bílého vína,
citronová kůra,
1 prdopeč,
hladké mouky kolik pojme, cca 1,5 kg.
Těsto je měkké a nelepivé, udělají se esíčka, obtisknou v hrubém cukru a dají se péct. Italská babička přidává anýz, já tam nalila anýzovku.

33.den - projekt 365

Sušenky podle receptů jedné italské babičky:-)

32.den - projekt 365

A je tu konec víkendu. Jak se na něj těším a jak rychle uteče!

31.den - projekt 365

Už jsme zase ve dvou.