sobota 29. října 2011

Netopýří stezka



Bylo fajn, že se včera udělalo hezky. Na podzimní procházce jsme se dozvěděli hodně o netopýrech a také si ta hlaďoučká, jemňoučká chlupatá tělíčka mohli pohladit. Na konci Netopýří stezky se opekly buřty.

čtvrtek 27. října 2011

Sladká radost

Dnes jsem zaběhla do cukrárny a tam na mě čekala poslední úžasná rakvička v čokoládě, naplněná vaječným koňakem a nazdobená z poloviny pařížskou a z poloviny bílou šlehačkou.

středa 26. října 2011

Radosti posledních 3 dnů

  • Barevné listí javorů podél cesty, osvětlené reflektory auta, když jsem večer jela domů.
  • Zjištění, že finanční výkazy projektu nejsou tak složité, jak jsem si původně myslela.
  • Odpověď vnoučka na otázku, co by rodičům udělalo radost k Vánocům - tatínkovi hodinky a mamince dýňový koláč.

neděle 23. října 2011

Trnkovice

Měla jsem radost
  • z trnek, které jsem našla, natrhala a rozmačkané naložila na 10 dní do vodky. Takže letos trnkovice bude!
  • že přišli rodiče na oběd a vypadali moc hezky,
  • že ještě kvete čemeřice, co jsem ji fotila na jaře.

    sobota 22. října 2011

    A dneska?

    Dneska jsem zjistila, že už se nebojím kraviček. Mám z toho radost, stejně jako když jsem před týdnem zjistila, že už zase dokážu vylézt na rozhlednu.

    pátek 21. října 2011

    Co mi dnes a včera udělalo radost

    Vnímám rozdíl mezi "to mi udělalo radost" a "to mě potěšilo".  Taky to tak cítíte?
    Takže dnes mi udělalo radost,
    • že jsem si dokázala přišít knoflík ten den, co mi upadl,
    • a potěšil mě dotyk s heboučce chlupatým ouškem mladé divizny.


    Včera mi udělalo radost
    • že jsem si ráno napustila vanu plnou bublinek, místo abych přišla včas do práce, a to jen proto, že mě to napadlo a že se mi moc chtělo,
    • že jsem se odhodlala jít sama do kina a viděla úžasně působivý, a přesto, jak hrozné ty události byly, svým způsobem poetický film Lidice.

    středa 19. října 2011

    Co mi dělá radost

    Tak nevím, tady přestává legrace a člověk jde s kůží na trh. Tedy chci říct, že zjišťuji, jak je pro mě těžké se poodhalit (citově). Dost váhám, ale slíbila jsem K., že se přidám, tak tedy do toho.

    Co mi udělalo radost:
    • když se na mě, uhnanou a poněkud navztekanou, můj muž podíval svýma modrýma očima a řekl: "Mám Tě rád, víš to?"
    • když jsem dnes vyběhla z kanceláře odnést na úřad nějaké papíry a venku byl vlhký a voňavý vzduch,
    • když jsem se napila ze skleničky a vybavila se mi vzpomínka, jak jsem jako malá holka užasle hleděla na střípky krasohledu.

    sobota 1. října 2011

    Co to je?

    Dnes jsem, povzbuzena komentářem, vyrazila do přírody s foťákem. Jenže příroda ke mně byla skoupá, všude samé uschlé bodláky, ožrané listoví a suché větve. Nedokázala jsem vidět nic, ani barvy podzimu. Byla jsem na cestě vedoucí k Záhořku. Dříve tam žil a konal své dílo kat.

    Zvládla jsem jen tohle.