Byli tři. Potkala jsem je na cestě k lesu. Krve by se ve mně nedořezal. Zastavili se, sklonili hlavu a vyčkávali. Tváříc se statečně, slyším se, jak říkám: "Kluci, jděte domů!" Nic. Pak to do mně vjelo a zařvala jsem: "Nebo půjdu já!" To s nimi pohnulo...
Tak to jsem se zasmála :-)) , když jsem si to představila, díky, hned je mi veseleji. Jiřka
OdpovědětVymazat